Zmíněná asociace tvrdí, že mladí v dnešní době mají na svých bedrech více rizik a jsou držiteli výrazně menšího objemu aktiv než předchozí generace, tedy konkrétně srovnávají osoby narozené v letech 1981 až 2000 s těmi, kteří se narodili mezi lety 1946 a 1965. Nadace dále tvrdí, že pokud by Británie měla zůstat tržní demokracií, je potřeba znovu řešit téma v rozdílných výších příjmů.
Dle průzkumů zástupci mladší generace potvrdili, že by peníze, které by jednorázově obdrželi od státu využili na rekvalifikace či magisterská studia. Někteří však také uváděli, že by poskytnuté peníze sotva pokryly jejich výdaje na splácení studijních úvěrů a na bydlení.
Dle zprávy Institutu fiskálních studií za rok 2017 je jisté, že studenti ve Velké Británii většino ukončí školu s velkým dluhem. Ten je průměrně 50.800 liber. V přepočtu je to přibližně milion a půl korun českých.
Na to tedy reagovala nadace tak, že by částky, které by obdrželi tito mladí jako podporu, musely být použity na financování bydlení, vzdělání, na rozjezd podnikání či případně na penzijní pojištění.
Další podporu by měly pak dostat osoby, které v roce 2020 dosáhnout věku třicet pět let.
Všechny tyto legrácky se pak budou platit z rozpočtu a Velká Británie by na ně měla mít díky lepšímu a efektivnějšímu výběru daní.
Obecně si Britové myslí, že ekonomika v jejich zemi si vede špatně a panuje zde celkově velmi pesimistická nálada, co se ekonomiky týče. Také mladí si myslí, že nemají šanci dosáhnout ekonomické situace, kterou mají jejich rodiče a už vůbec ani nedoufají v to, že by se mohli mít lépe.
Podobné pesimistické nálady se objevují velmi intenzivně také ve Francii. To tvoří velkou část úspěchu také Národní fronty, kterou tito mladí frustrovaní voliči podporovali v posledních volbách.
Nezaměstnanost ve Francii těchto mladých je na kritických 25 %. Což je za deset let o 8 % vyšší nezaměstnanost ve věkové kategorii právě těchto mladých.
Francouzští analytici se k tomu vyjadřují tak, že díky špatné ekonomické situaci nemůže velká řádka mladých vystudovat, čímž se tedy snižují počty perspektivních vzdělaných lidí a je tedy jistota, že v budoucnu bude velká řádka této generace žít možná až na hranici chudoby.